Amonky deníček
Panička Amonky začala psát fence deníček. Její postřehy jsou tak záživně napsané, že je škoda se o zážitky s novým štěňátkem v domě, nepodělit:
----------------------------------------------------------
22.12.
Amonka dnes byla s pánem na veterině na očkování a představila se naší paní doktorce. Musela se prý trochu politovat, protože očkování pálilo, odpoledne byla dost unavená.
Pak jsme zkoušeli naučit se schody z patra s pamlsky, taky dostala větší míček na hraní - ten jí zaujal.
Večer se mi snažila pomáhat pobalit dárky, jenže vždycky ukradla to, co jsem potřebovala, Tak jsem jí musela odnést pánovi. Ale už to dlouho nezvládnu. Na veterině prý váha 9,8 kg.
Ale když spinká, je malý drobeček.
21.12.
...je neuvěřitelné, jaká je rychlost štěněčího odpočinku, a pak se zase může řádit. Před chvíli jsem utekla babičce s Amonkou ven, zase se podařilo čůrání, ale dračice nabrala energii, tak doufám, že po dnešku bude spinkat.
Je moc krásná, zase něco nafotíme, roste před očima - pouští míček a dokáže si hrát i sama, pořád jí baví ta vaše dečka, s tou se řádí velice dobře. To jste měla úžasný nápad - i ty ostatní hračky stále používáme. Když chce kousat, tak jí něco strčíme, aby nekousala nás, i když stejně mám poznačkovanou ruku.
Zdá se, že jí je u nás dost teplo a chce do předsíně, kde jsou dlaždice.
Stále si myslím, že jste odvedla moc velkou práci - včetně Dejzinky - že má velmi dobrou „kinderstube“ - možná to píšu špatně - ale myslím tím, tu základní výchovu. Moc zdravíme do Bruntálu.
20.12.
Ráno se byla Amonka vyvenčit s babičkou, ale čůrání si schovala až na koupelnu.
Pak jsme to zkoušely ještě spolu.
Amonka už vydrží sama doma, když jsme odjeli na hodinku z domu, nic doma neprovedla. Pak mi dopoledne pomáhala s vařením, což jí velmi unavilo (mě tedy taky). Před polednem podnikla velkou akci na zahradě s čůráním i kakáním. A ještě další výlet k nádraží, které máme pod barákem. Tam se jí moc nelíbilo, jezdí tam moc aut a taky ty velké obludy - vlaky.
V poledne jsme zjistili, že drobeček váží 9 kg. Tedy podle lidské váhy. Ale vypadá tak.
Po odpolední siestě si zase trochu zařádila na zahradě, stále sbíráme ořechy. Popelnice na kolečkách je velký nepřítel a schody do domečku to jistí. Tam se cítí v bezpečí. Nicméně akční radius zahrady by se jí líbil zvětšit, ale to se zase nelíbí nám. Máme tu takovou stráň pod zahradou – ne moc vysokou.., kam jí nechceme pustit. Asi budeme muset postavit vnitřní plůtek…
Večer u adventního koncertu Amonka bojuje s původní cestovní krabicí a jejím obsahem, je jí potřeba vyprázdnit a s hadry se trochu poprat. Pak jsme šly úspěšně čůrat a nakonec jí v televizi zaujal Hradištan, zdá se, že televizi sleduje, že by byla muzikální?
Teď jsme obě odpadly, tak snad ještě jedno venčení zvládneme.
19.12.
Po ranním vyčůrání v koupelně jsme už zvládaly, ale co hodinu jsem s ní byla venku. Když mám v kapse malinkou dobrůtku, tak se čůrá docela rychle. Naštěstí bylo krásně, svítilo sluníčko, a tak to šlo. Po mém ranním nákupu, kdy jsem Amonce koupila další hračky, aby si měla s čím hrát také venku – i když stejně zajímavá je plastová láhev, prázdná i s víčkem – jsme se byly seznamovat se sousedy. Mají velkou ohařku Elis, už dost starou, která ležela na pelíšku a Amonce nic neříkala. S Cornelou se strašně neměly rády a řvaly na sebe u plotu. Bydlí tam stará paní, které je přes 90 let a už nemůže chodit, kamarádí se s naší babičkou, tak chtěla Amonku vidět. Za branku se Amonce moc nechtělo, u sousedů si zaštěkala na pána domu, ale pak návštěvu zvládla velmi kultivovaně. Nejvíc se jí tam líbila zahrada, tu by klidné prolustrovala celou. Nedošlo na seznámení s kocourem Simonem, který nebyl doma, a který vždycky Cornelku provokoval.
Pak jsem Amonce uvařila další příděl masíčka – kuřecí stehna a žaludky – babička se divila, kolik toho je, ale máme něco do zásoby. Pro člověky bych polévku ze stehen nevařila, těm musí stačit skelet. Ale Amonka má moc dobrý apetit a dobré masíčko ocení tak, že ho rychle slupne.
Další akce nastala kolem poledne s naší známou a jejími 4 dětmi, kteří přinesli betlémské světýlko. Takže byla socializace i s dětmi, všichni si jí pohladili.
Odpoledne jsme byly spolu na zahradě s novou hračkou – barevným uzlem. Nelíbila se jí popelnice, která jezdí na kolečkách a dělá kravál, ani hrábě na spadané ořechové listí, ale pak se mnou sbírala ořechy. Při tom jsem jí představila druhým sousedům, ale jenom přes plot. Ti zase mají novou kočičku Micinku, tak se snad holky skamarádí.
Večer mi pak ukradla vyžehlenou páníčkovu košili. Hrát se dá s čímkoli a kdykoli, zajímavé jsou hlavně boty. A dá se řádit i u televize.
Na předvánoční úklid s ní nějak nezbývá čas…
18.12.
Dneska zase Amonka usoudila, že venku je dost mokro a tak bude raději čůrat doma. Já jsem jí to taky pokazila, protože jsem ráno zaspala, a tak jsem s ní nemohla jít. Pán sice přijel po noční, ale to nebylo ono. Odpoledne se dokonce šla vyčůrat domů na pelíšek. Pak už jsme to zvládali na zahradě, a když se přidala malinká odměna, tak šla loužička úplně sama – aspoň to přidřepnutí.
Zase jsme měli procházku venku, dneska již byla trochu jistější. A vrata domů už pozná dokonale a než stačím odemknout, tak už na ně skáče. Na vodítko si pomalu zvyká, páníček jí koupil takové lehké. Chuť k jídlu je dokonalá, miska s granulkami je vyluxovaná velmi rychle.
Dopoledne prý štěkala na paní, která sem chodí uklízet, přestože už jí viděla. A na mě taky štěkala, když jsem přijela z práce, poznala mě až po hlase. Štěká hlubokým hlasem. Asi v devět, kupodivu, beruška odpadla.
17.12.
Domácnost trochu vzhůru nohama, což se Amonce asi dost líbí. Kde se dá něco sebrat, tak toho využije.
Dneska jsme byly na procházce mimo zahradu, páníček nás kousek odvezl autem , když jel do práce, a my jsme dělaly průzkum na vodítku. Přes trochu nejistoty jsme se nakonec dostaly do správného domečku.
Pak jsem porcovala kapříky, a to moc dobře vonělo, ale Amonku to unavilo. Mě teda taky.
Zaujala polohu u dveří v hale a docela dobře spinkala. Jenže jsem ještě musela vyndat pračku, takže se miminko probudilo a chtělo si hrát – samozřejmě hlavně kousat – a když je panička v noční košili, tak je co kousat. Zkoušely jsme ještě jít ven – dračici se to dost líbilo a pěkně si zalítala, ale jestli byla loužička, nevíme.
Energie toho malého tvorečka je neuvěřitelná.
16.12.
Amonka začíná dobře hospodařit, zoubky se také snaží uplatnit. Naši babičku trochu aktivizuje, ale domácnost je trochu vzhůru nohama. Spinká sama, ráno mě ohromně vítá a při tom povídá, jdeme se vyvenčit, dostane mlíčko a granule. Zahradu zvládá moc dobře, prolítá, co se dá. Za vraty se cítí nejistá, tak to postupně zkoušíme - dneska jsme pánovi zamávaly, když jel ve 4 odpoledne do práce na noční vláčkem - je výpravčí. Ta velká vlaková obluda v ní budí nedůvěru, přece jen u vás je větší klid. Ale pěkne začíná hlídat a umí si zaštěkat. Cizí lidi moc nechce.
Ale za to třeba víčko od kafe je dobrá hračka...
13.12.
To byl tedy náročný den. Amí spinkala až do 6 – tedy se mnou dole. Pak jsme chvíli ještě zalezly, ale už bylo spinkání takové nejasné. Tak panička vstala, dala vařit polívku, šly jsme olízat páníčka, aby vstal.
Pak jsem miminko předala synovi ke hlídání a odjeli jsme. Přijeli jsme s tetou, kterou přivítala štěkotem a nechtěla se kamarádit. Pak ještě přijeli rodiče – moje maminka je velmi akční, a to už na ní bylo moc, společnost začala být náročná, Ami se raději uklidila do haly.
Pak poprvé spinkala sama v hale na velkém pelíšku, ale ona raději na linu, asi je jí dost teplo. Má určitě už 8 kg a pěkně se pronese.
12.12.
Větší procházka po naší obci , no, spíš odnáška, hlavně, že jsme doma.
Prvně se projevila jako hlídač – paní, která nám přinesla jmelí, dala hlasitým štěkotem najevo, že tady bydlí ona a tady to má pod svým dohledem. Večer přijela mláďátka (syn se snachou), s těma se dá docela kamarádit.
11.12.
Zase jsme spinkaly spolu, kolem 2 hodiny v noci začala být neklidná, tak jsme šly čurat – ale část se povedla v hale. Pak si jí vyzvedl páníček, když ráno přijel z práce, tak se panička trochu dospinkala. Dopoledne vycházka po zahradě, snaha o procházku ven na vodítku se nesetkala s kladnou odezvou, panička odjela na nákup a Amonka se pořádně vyspinkala pod dohledem babičky. Po návratu dostala novou hračku – 2 spojené míčky, masíčko a granulky .
10.12.
Dneska měla Amonka hodně náročný den.
V půl 3 musela čurat, a pak kolem 7, asi pacinky studily, bylo pod nulou.
Dopoledne jsme si hrály, pán odjel s velkým autem na prohlídku. A pak jsme s dámskou jízdou odjely s babičkou na kontrolu k lékaři. Amonce se teda vůbec nikam nechtělo. Když jsem nesla do autíčka její bedýnku, ve které přijela domů, snad měla pocit, že jedeme zpátky. Taky byla na vodítku, což se jí zatím nelíbí. Asi 10 km cestu zvládla dobře, pak usnula . Přikryla jsem jí přečtenými novinami, a šla na průzkum. Pak jsem jí vyndala z auta, aby se mohla jít vyčurat, ale neznámé prostředí sídliště se jí vůbec nelíbilo, tak jsem musela miminko chovat. Po náročné zpáteční cestě jsem Amonku vypustila za brankou, nabrala velkou rychlost a spočinula u dveří jejího domečku, prostě ona tady bydlí.
Mleté vařené masíčko s trochou granulek malinko zahladí proběhlé trápení a pejsek může pořádně odpočivat.Což nám vydrží s krátkými přestávkami až do večera. To jsme ještě zkoušely přebalit velký pelíšek…
9.12.
V noci na dnešek Amonka nechtěla být sama, Tak jsem se přesunula dolů a spinkaly jsme spolu. Ve 2 hodiny v noci nás vzbudila babička, tak jsme zdárně venku v noční košili (tedy já) udělaly loužičku – tedy Amonka. Pak na nás bzučel větrák z koupelny, a když jsme konečně zase usnuly, už bylo ráno a páníček musel do práce.
Po šesté jsme zvládly čůrání a já překvapivě stihla odjet do práce a přenechala Amonku babičce.
V poledne jsem zjistila, že holky zvládají. Papání bylo nachystané, venčení zvládly včetně úklidové paní, vysavač je ale přece jen nepřítel.
V poledne jsem nakoupila Amonce masíčko – kuřecí, kuřecí žaludky a také mleté maso, které není dochucované. Tady u nás je vše nějak upravované. Večer jsem to pak naporcovala k uskladnění.
Po příchodu z práce jsme podnikly další výzkum. Patro domku je hodně zajímavé, je tam spousta časopisů a knih – s tím by se dobře pracovalo - rozebrat na prvočinitele a hned by bylo uklizeno.
8.12.
Dneska Amonka sama spinkala na velkém pelíšku v hale. Ráno mě mohutně vítala, ale čůrání nepovažovala za nutné, i když jsme šli ven. Pak dostala mlíčko, to jí moc chutná. A také kuřecí vařené masíčko v poledne prý bylo moc dobré.
Také objevila několik nepřátel, jako u Bímů řezání motorovou pilou, převoz popelnice nebo doma vysavač.
Odpoledne se asi v půl čtvrté se probudila, šla jsem s ní ven, Ami dělala pečlivý průzkum zahrady a hlavně některé části prometelila velmi rychle. Pak jsme zkusili s vodítkem ven. To sejí moc nechce.Je to neznámý prostor. Ale jeden blok domů jsme zvládli zpátky - asi 200 m – tam jsem jí odnesla.
Také máme nové granulky, jsou menší a moc chutnají, a jako odměna fungují bezvadně. Ty původní teprve přijedou poštou.
Schody do domu zvládáme nejen nahoru, ale i dolů. Je velmi šikovná a opatrná.
V podvečer zábava s hračkami – i když nejlepší hračka jsou pánovy palce a paničky pantofle. A pak pejsánek odpadl...
7.12.
Zdá se nám, že Amonka vyrostla, má tak asi 7,5 kg. Po zahradě šmejdí docela rychle, snaží se dělat průzkum - a že má docela dost zákoutí, za chvílí jí nebudeme stačit.
Na ulici je trochu nejistá, ale dneska už šla kousek na vodítku, jezdí kolem nás vlaky, které dělají rámus, tak to si vždycky sedne. Jak si trochu zvykne, vezmeme ji na výlet i tím vláčkem.
Většinou jí říkáme Ami, ale ona spíš reaguje na hlas.
Zítra hlídá babička, tak uvidíme...
5. a 6.12.
První noc s Amonkou strávil syn v jídelně, kde jsme ji začali zabydlovat. Tam má také krabici, ve které přijela a celkem jí vzala jako pelíšek.
Včera v neděli byla dopoledne trochu neklidná - asi jí chyběli bráškové - tak jí chlapi vzali na zahradu. Syn se jí pokoušel nafotit, jak objevovala zahradu. Odpoledne také, našla jsem jí tenisák, který jí po chvíli zaujal. Už si sním hezky hraje.
Odpoledne jsem jí dojela koupit kuřátko a novou hračku a uvařila jí vývar na granulky. Suché jí nějak moc nejedou, asi jí chybí ta konkurence sourozenců. Ale namočené v mlíčku, tvarohu nebo ve vývaru jsou prý dobré.
Dneska bylo dobré prý i masíčko.
Na dnešek s ní spal dole manžel, má 2 dny mateřské dovolené - tak prý s ní byl čurat ve 3, což se nepodařilo, až doma. Manžel se jí dnes věnoval celý den. Já přišla z práce asi ve 4, ještě jsme zkusili kousek za zahradu na vodítku na procházku, moc se jí nechtělo, ale kousek jsme zvládli, dala do bříška granulky a usnula, již na velkém pelíšku po Cornelce v hale - dala jsem jí na něj hadr, na kterém přijela od vás, tak asi pochopila, že je to její a může se tam pořádně rozvalit. Pak se byla vyčurat, chvíli jsme si pohráli s míčky a zase usnula.
Ráno mi dala pac. Učí se opravdu velmi rychle, schody do domu (7) vyběhne už sama. Moc zajímavé jsou moje pantofle a taky palce u nohou pána. Je znát, že jste se pejskům opravdu věnovala, a také že jsou inteligentní.
